Jak naučit dítě na nočník za 3 dny: průvodce bez stresu a plánu na noc

Možná jste už měli noc, kdy jste se probudili s mokrou postelí a cítili, jak vám klesá nádech. Tohle není chyba dítěte. Tohle není vaše chyba. Tohle je fáze vývoje, kterou prochází téměř každé dítě - a kterou lze překonat bez křiku, bez trestů a bez čekání na přírodní vývoj. Pokud chcete naučit dítě na nočník za tři dny, není to magie. Je to strategie, která funguje, když ji aplikujete správně.

Proč děti pomočují v noci?

Není to o nevědomosti. Není to o línosti. Není to o tom, že dítě „nechce“ být velké. Tělo dítěte jednoduše ještě neumí řídit močení během spánku. Močový měchýř je malý, hormon vasopresin, který zpomaluje výrobu moče v noci, se ještě nevyvinul dostatečně, a mozek ještě nezpracovává signál z močového měchýře tak, aby dítě vzbudil. To všechno se mění - ale ne každý den, ne každou noc.

Podle studie z Journal of Pediatric Urology přibližně 15 % dětí ve věku 5 let stále pomočuje v noci. U dětí ve věku 7 let je to už jen 10 %. Až 90 % dětí přestane pomočovat v noci do věku 10 let - bez jakékoli intervence. Ale pokud chcete zkrátit tu dobu na tři dny, potřebujete jiný přístup.

Co potřebujete před třemi dny

Nechcete začít s plánem, když máte v domě jen jednu nočník. Potřebujete:

• Dva nočníky - jeden u postele, druhý v koupelně (pokud je dítě blízko k WC)
• Vodotěsnou podložku na postel - nebo dvě, pokud máte dětský lůžko
• Oděvy, které se snadno sundají: třeba široké pyžamo s pružným pásem, nebo nohavice s zipem
• Malou svíčku nebo jemné osvětlení v koupelně - aby dítě nebylo strašené, když se probudí
• Čas - nejde o to, aby to bylo rychlé. Jde o to, aby to bylo bez tlaku.

Nechte dítě při výběru nočníku. Pokud si vybere modrý s autíčky, bude se k němu cítit přirozeněji. Pokud si vybere zelený s drakem - taky je to v pořádku. Dítě potřebuje pocit kontroly.

Den 1: Změňte rutinu

Nezapomeňte: nejde o to, aby dítě „neudělalo“ chybu. Jde o to, aby se naučilo reagovat na tělo.

Večer:

• Do 18:00 - konec pití tekutin (výjimka: malá šálek vody, pokud dítě má hlad)
• Mezi 19:00 a 19:30 - poslední návštěva na záchod
• Mezi 20:00 a 20:30 - příprava na spaní: čtení, tichá hudba, svíčka, klid
• Do 21:00 - dítě v posteli, světlo vypnuto, nočník na místě

Před spaním vždycky řekněte: „Dnes večer se koukáme, jestli se ti bude chtít jít na nočník.“ Neříkejte: „Nepomoč se.“ Neříkejte: „Dnes už to musíš zvládnout.“

Nezakazujte dítěti jít na záchod, pokud se probudí. Pokud se probudí a řekne: „Chci na záchod“, řekněte: „Super, jdi.“ A počkejte. Pokud se vrací bez moči, řekněte: „To je super, že jsi se probudil.“

Den 2: Změňte reakci

Den 2 je ten, kdy se většina rodičů vzdá. Protože dítě pomočí. A vy jste si řekli: „To nejde.“

Nechte to. Nenechte se odradit. Tady je pravidlo: pokud se dítě probudí a řekne: „Něco je mokré“, odpovězte: „To je normální. Zítra to zvládneš lépe.“ Neříkejte: „Zase?“ Neříkejte: „Proč jsi to neudělal?“

Co dělat, když se dítě probudí s mokrou postelí?

• Nezlobte se
• Neříkejte „vždycky“ nebo „nikdy“
• Nezavírejte dítě v koupelně
• Neříkejte: „To jsem ti říkal!“

Místo toho: „Pojďme to spolu upravit. Víš, co je super? Že jsi se probudil. To je první krok.“

Teď vezměte dítě do koupelny. Nechte ho se svým nočníkem. Nechte ho přemýšlet: „Co kdybych šel na nočník, když se probudím?“

Nezatěžujte ho. Nezatěžujte se. Jen ho nechte vědět, že to neznamená, že je špatné. Tohle je výuka - ne trest.

Den 3: Změňte vědomí

Den 3 je den, kdy se dítě začne ptát: „Co když se probudím a budu mít potřebu?“

Tady je krok, který funguje: vyzvěte ho, aby se probudil sám. Před spaním mu řekněte: „Dnes večer se podíváme, jestli se ti bude chtít jít na nočník, když se probudíš. Když se probudíš a budeš cítit, že chceš na záchod, řekneš si: ‚Jdu na nočník.‘ A jdeš.“

Připravte si malý papír. Na něm napište: „Jdu na nočník.“ A děti to většinou zapamatují. Některé děti si to přečtou před spaním. Některé si to vytisknou a přilepí na zdi. Některé si to zopakují jako kouzelné slovo.

Pokud se dítě probudí a jde na nočník - oslavte to. Ne jako velkou slavnost. Ale jako malou výhru. „Víš, co je super? Jsi sám šel na nočník. To je skvělé.“

Pokud se dítě probudí a ještě neví, co dělat - nechte ho. Počkejte. Pokud se nezvedne, nechte ho. Nenutte ho. Nenechte ho cítit, že je „něco špatně“. Jde o to, aby se naučil vyslechnout tělo - ne aby se bál spát.

Co dělat, když to nefunguje?

Některá dítě se naučí na nočník za tři dny. Jiná potřebují týden. Jiná měsíc. A to je v pořádku.

Pokud po třech dnech dítě stále pomočuje, neznamená to, že jste selhali. Znamená to, že tělo potřebuje více času. Možná má dítě menší močový měchýř. Možná je příliš citlivé na hluk. Možná má zvýšenou produkci moče v noci.

V těchto případech je dobré:

• Podívat se na lékaře - pokud dítě pomočuje po 7. roce života
• Vyhnout se kofeinu - čaj, čokoláda, cola - večer
• Použít noční alarm - když se dítě začne probouzet s potřebou, zazní zvuk
• Udržovat denní denní režim - pravidelný spánek, pohyb, jídlo

Nezapomeňte: noční pomočování není nemoc. Je to fáze. A jako každá fáze - přijde konec. Jen potřebuje čas, klid a podporu.

Co dělat, když dítě odmítá nočník?

Některá děti odmítají nočník jako „pro malé děti“. Některá se stydí. Některá se bojí, že ho nebudou moci najít v noci.

Tady je trik: dejte dítěti možnost vybrat, kde bude nočník. U postele? U dveří? Na schodech? V koupelně? Nechte ho rozhodnout. A pokud chce, aby byl nočník v koupelně - dejte mu svíčku nebo jemné osvětlení.

Pokud se dítě odmítá používat, nezakazujte mu jít na záchod. Nechte ho jít. Nechte ho cítit, že má kontrolu. Když si bude myslet, že to dělá sám - bude to fungovat.

Co dělat, když se dítě probudí a neví, co dělat?

Někdy se dítě probudí, ale neví, jestli má potřebu. Nebo se bojí jít. Nebo si nevzpomene, že má nočník.

Řekněte mu: „Když se probudíš a nevíš, jestli chceš na záchod, jdi na nočník. Když nechceš, tak se vrátíš. Ale zkus to.“

Nezatěžujte ho otázkami. Neříkejte: „Je to potřeba?“ Neříkejte: „Máš chuť?“

Je to jako naučit dítě jezdit na kole. Neříkáte: „Jsi připraven?“ Neříkáte: „Chceš to?“

Říkáte: „Sedni si na to a zkus to.“

Kdy se podívat na lékaře?

Nečekáte, až dítě přestane pomočovat samo. Pokud:

• Dítě pomočuje po 7. roce života a nezaznamenává žádný pokrok
• Prudce přestalo pomočovat a znovu začalo - například po přesunu, rozvodu nebo narození sourozence
• Má bolest při močení, časté močení během dne, horečku nebo krev v moči
• Je velmi nervózní, se uzavírá, nebo se vyhýbá spánku

Je dobré se obrátit na pediatra. Ne proto, že je něco špatně - ale proto, že existují jednoduché řešení, která mohou zrychlit proces.

Co dělat po třech dnech?

Pokud dítě přestalo pomočovat - neváhejte se oslavovat. Ne jako velkou párty. Ale jako malý moment. „Víš, co je super? Dnes jsi neudělal žádnou chybu. To je skvělé.“

Pokud dítě pomočilo - nezlobte se. Neříkejte: „Tak to zase nevyšlo.“

Řekněte: „To je v pořádku. Zítra to zvládneš lépe.“

Nejde o to, aby to bylo dokonalé. Jde o to, aby to bylo bez stresu. A to je ten největší dar, který můžete dítěti dát.