Jak se projevuje zápal plic u dětí - příznaky, které nesmíte přehlédnout

Zápal plic u dětí není jen silnější nachlazení. Je to vážná infekce, která může rychle zhoršit a vyžaduje okamžitou pozornost. Mnoho rodičů si myslí, že když dítě kašle a má teplotu, je to jen virus - ale když se příznaky nezlepšují nebo se zhoršují, může jít o zápal plic. U malých dětí se projevuje jinak než u dospělých, a to je přesně ten rozdíl, který musíte znát.

Co se děje v těle, když dítě má zápal plic?

Zápal plic (pneumonie) vzniká, když se do plic dostanou bakterie, viry nebo houby a způsobí zánět vzdušných měšíčků. Tyto měšíčky se naplní tekutinou nebo hnisem, a dítě tak nemůže dostatečně nasávat kyslík. Místo toho, aby dýchali klidně, musí pracovat mnohem víc - a to se projevuje rychlým, povrchním nebo těžkým dýcháním. U kojenců to může vypadat, jako by se snažili dýchat skrz nos, protože jejich prsa jsou malá a slabá.

Nejčastější příznaky u dětí

• Rychlé nebo těžké dýchání - to je nejvěřejnější znak. U dětí do 1 roku je to více než 60 nádechů za minutu, u dětí 1-5 let více než 40. Pokud vidíte, že se dítě snaží dýchat pomocí břicha nebo že se hrudník vkládá dovnitř při každém nádechu, je to varovný signál.
• Teplota - může být vysoká (nad 38,5 °C), ale u některých dětí, hlavně malých kojenců, může být dokonce nízká nebo normální. Nepředpokládejte, že bez teploty nemůže být zápal plic.
• Nezvyklý kašel - není jen suchý nebo vlhký. U zápalu plic je často hluboký, tlustý, někdy s hlenem, který může být žlutý, zelený nebo dokonce krvavý. Kašel se často zhoršuje v noci nebo při pohybu.
• Ztráta apetitu - dítě odmítá jíst nebo pít, i když dříve bylo hladové. U kojenců to znamená, že se přestávají připojovat k prsu nebo láhvi, nebo se od nich odvrací.
• Neklid, ospalost nebo zmatenost - dítě je neklidné, pláče bez důvodu, nebo naopak příliš ospalé a těžko se probouzí. To je zvlášť nebezpečné u kojenců.
• Modravé nebo šedivé rty a nehty - znamení nedostatku kyslíku. Pokud to vidíte, okamžitě zavolejte záchrannou službu.

Co se liší u kojenců a malých dětí?

Kojenci nemají slova, aby řekli, že jim bolí hrudník nebo že mají závratě. Jejich příznaky jsou jemnější, ale ne méně důležité. Můžete si všimnout:

• zvýšeného pláče, který není zvlášť hlasitý, ale trvá déle než obvykle
• pozvolného zpomalení při kojení - každý nádech se zdá být náročný
• nepravidelného dýchání - přerušované, zastavující se na pár sekund
• neobvyklého horka nebo chladu na kůži, i když teploměr ukazuje normální teplotu

U dětí od 2 do 5 let se často objevuje zrychlené dýchání a ztráta energie. Můžou přestat hrát, běhat nebo se vůbec nezajímat o hračky, které dříve milovaly. To není jen únava - je to tělo, které bojuje proti infekci.

Když se příznaky nezlepšují - co dělat?

Nejčastější chyba rodičů je čekat. Čekají, až teplota klesne, až kašel přejde. Ale zápal plic se nevyléčí sám. Pokud dítě má:

1. dýchání rychlejší než 40 nádechů za minutu (u dětí 1-5 let)
2. trvá teplota déle než 3 dny
3. kašel trvá déle než 10 dní
4. nechce jíst ani pít více než 12 hodin
5. je neklidné, zmatené nebo těžko se probouzí

- musíte okamžitě jít k lékaři. Nečekat na příští den. Nečekat na pondělí. Nečekat, až se „příští den“ zlepší. Zápal plic může rychle vést k dechové selhání, zejména u malých dětí.

Co lékař dělá, když podezřívá zápal plic?

Lékař nejprve poslouchá hrudník pomocí stetoskopu. Pokud slyší praskání, křupání nebo ztlumené dýchání, podezření se potvrzuje. Většinou provede i rentgen hrudníku - to je jediný způsob, jak vidět, zda je skutečně zánět v plicích. V některých případech se dělá i krevní test nebo test hlenu, aby se zjistilo, zda je příčinou bakterie nebo virus.

U bakteriálního zápalu plic se podávají antibiotika - obvykle amoxicilin nebo azithromycin. U virového zápalu se antibiotika nepoužívají. Léčba se pak zaměřuje na podporu těla: odpočinek, dostatek tekutin a případně léky na snížení teploty. V těžkých případech dítě potřebuje hospitalizaci - a to i bez teploty, jen proto, že dýchá příliš rychle.

Co můžete dělat doma?

Nikdy nezaměňujte léčbu doma za lékařskou péči. Ale můžete pomoci:

• Udržujte dítě v klidu - nechte ho spát, nezatěžujte ho hraním nebo výlety.
• Dávejte mu dost tekutin - voda, čaj, vývary. Dehydratace zhoršuje stav.
• Používejte vlhký vzduch - parní koupel nebo vlhký vlněný hadřík na hrudník může uvolnit dýchání.
• Nepoužívejte kašlové léky bez předpisu - u dětí mohou způsobit závratě nebo zhoršit dýchání.
• Nechte dítě v klidu - nezavírejte ho do místnosti bez vzduchu. Otevřete okno, ale nechte ho v teple.

Když se dítě zotaví - co dál?

Zápal plic se nevyléčí za 2 dny. Zotavení trvá obvykle 2-4 týdny. Dítě může být stále unavené, může mít slabý apetit a může kašlat ještě několik týdnů. To je normální. Ale pokud po 4 týdnech stále dýchá rychle, má teplotu nebo nechce jíst, vraťte se k lékaři. Může jít o komplikaci nebo o opakovanou infekci.

Některé děti, které měly zápal plic v raném věku, mají později častější nachlazení nebo astma. To neznamená, že se to stane všem - ale je dobré to mít na paměti. Pravidelné kontroly u pediatra pomáhají sledovat vývoj plicních funkcí.

Co můžete udělat, aby se to nestalo?

Nejlepší prevence je očkování. V České republice jsou k dispozici očkování proti:

• Haemophilus influenzae typu b (Hib)
• Streptococcus pneumoniae (pneumokok)
• Influenza (chřipka)
• Varicella (příšerná neštovice)

Tato očkování snižují riziko zápalu plic o až 70 %. Pokud vaše dítě nebylo očkováno, zeptejte se svého pediatra. Očkování není jen pro „jiné“ děti - je pro vaši.

Nezapomeňte také na časté mytí rukou, vyhýbání se kouři a nezadržování nachlazení. Pokud dítě kašle, nechte ho doma. Nezatěžujte ho školou nebo dětským klubem - nejen kvůli ostatním, ale i kvůli jeho vlastnímu tělu.