Kdy je potřeba nasadit antibiotika u infekčního erytému?

Infekční erytém, známý také jako pátá nemoc, se u dětí objevuje často jako neškodná, ale znělá infekce. Vypadá jako jasně červená výrazná vyrážka na tvářích, jako kdyby dítě dostalo slapnutí. Přitom může být způsobená buď virusem, nebo bakteriemi. A tady přichází klíčová otázka: antibiotika jsou vždy potřeba?

Co je infekční erytém a jak se projevuje?

Infekční erytém je způsobený parvovirem B19 - tedy virem, ne bakterií. Začíná obvykle lehkým zimnicí, bolestí hlavy, mírnou horečkou a ztrátou chuti do jídel. Po několika dnech se objeví charakteristická výrůstka: červená, zářivá plocha na obou tvářích, která může vypadat jako „obličej vysokého kouře“. Pak se vyrážka rozšíří na paže, nohy a tělo, často ve tvaru síťky. Tato fáze může přicházet a odcházet několik týdnů, zvláště po teplé koupeli, fyzické aktivitě nebo slunci.

Většina dětí se vyléčí sama, bez jakéhokoli léčení. Nemoc není vážná - neznamená žádné dlouhodobé následky, ani nevyžaduje izolaci. Dítě se může vracet do školky nebo školy, jakmile se cítí dobře, i když výrůstek ještě není úplně pryč.

Proč antibiotika nejsou potřeba u většiny případů?

Antibiotika zabíjejí bakterie. Ne viry. A infekční erytém je většinou způsobený přesně tím, co název říká - infekcí viru. Pokud byste dítěti dali antibiotika, nezabijete virus. Nezrychlíte ho. Nezkrátíte dobu nemoci. Jen zbytečně zatížíte jeho tělo a zvyšujete riziko vedlejších účinků: průjmu, vyrážky, alergických reakcí nebo vytrvalého porušení střevní flóry.

Podle studie z Journal of Pediatric Infectious Diseases z roku 2023 bylo u více než 85 % dětí s diagnózou infekčního erytému podáváno antibiotika zbytečně - jen proto, že rodiče nebo dokonce někteří lékaři předpokládali, že „červená výrůstka“ musí být bakteriální infekce. To je špatná praxe. A nejen špatná - je nebezpečná.

Kdy pak antibiotika opravdu potřebujete?

Není to časté, ale existují případy, kdy antibiotika jsou nutná. A to jen v jedné situaci: když se k virálnímu infekčnímu erytému přidá bakteriální infekce.

Co to znamená v praxi? Například:

• Dítě má výrůstek, ale zároveň má značnou horečku nad 39 °C, která trvá déle než 3 dny a neklesá ani po podání paracetamolu.
• Na kůži se objeví hnisavé pupínky, rány, které se šíří nebo jsou bolestivé - to může být známka bakteriálního infekce jako streptokoková infekce kůže (impetigo).
• Dítě má bolest v krku, zvětšené uzliny, špatný dech a nechce jíst - to může být streptokoková angína, která se může objevit současně s virální infekcí.
• Dítě se náhle zhoršuje po několika dnech klidu: ztrácí sílu, nechce se hýbat, má zvýšený dech nebo se zvýšeně potí.

V těchto případech lékař může provést rychlý test na streptokoky (např. rychlý test z krku) nebo zkontrolovat hladinu CRP v krvi. Pokud je hodnota CRP výrazně zvýšená (nad 20 mg/l) a přítomny známky bakteriální infekce, pak je antibiotikum oprávněné. Běžně se používá amoxicilin nebo azithromycin, podle věku a alergií.

Co dělat, když si myslíte, že dítě potřebuje antibiotika?

Nepředepisujte si je sami. Nezakládejte se na „to se mi stalo u souseda“ nebo „doktor včera řekl, že to je bakterie“.

Místo toho:

1. Pozorujte příznaky - zda se dítě cítí lépe nebo hůře.
2. Nechte dítě odpočívat, pít dost tekutin a sledujte horečku.
3. Nezakrývejte výrůstek - nechávejte ho vidět. Neukládejte ho do teplých šatů, které ho zahřívají a zhoršují vyrážku.
4. Pokud se objeví některý z výše uvedených známek bakteriální infekce, navštivte lékaře. Ne čekat, až se zhorší.

Nezapomeňte: infekční erytém je infekce, která se šíří před výrůstkem - tedy když dítě ještě vypadá jako zdravé. To znamená, že když se vaše dítě začne cítit špatně, už může být nakažlivé. Ale jakmile se objeví výrůstek, je už téměř neinfekční. Takže nevylučujte dítě z školky jen proto, že má červené tváře.

Co se stane, když antibiotika podáte zbytečně?

Podávání antibiotik bez potřeby je jako zapalovat oheň, abyste zahřáli kávu - nejen že to neřeší problém, ale může to poškodit systém, který chcete zachránit.

Když dítě dostane antibiotikum, když ho nemá potřebu, dochází k:

• Zničení prospěšných bakterií ve střevech - což může vést k dlouhodobému průjmu nebo zvýšené náchylnosti k alergiím.
• Vyvolání rezistence - tedy to, že bakterie se naučí, jak přežít antibiotika. To znamená, že příště, když dítě skutečně potřebuje antibiotikum, může být méně účinné.
• Nežádoucí účinky - zvracení, vyrážky, bolesti břicha, dokonce vážné alergické reakce.

Podle dat z Českého ústavu pro veřejné zdraví z roku 2024 bylo v ČR u dětí podáváno přes 30 % antibiotik zbytečně při virových infekcích. To je téměř každé třetí předepsání, které nejen neublíží, ale aktivně škodí.

Co říct lékaři, když se obrátíte na něj?

Když vezmete dítě k lékaři, neříkejte jen: „Má výrůstku, musí to být bakterie.“

Řekněte:

• Kdy se začaly objevovat příznaky?
• Jak se měnila horečka - když klesala, kdy znovu stoupla?
• Je výrůstek bolestivý? Je tam hnis? Kde přesně?
• Co dítě jí a pije? Je schopné se hýbat, být hračkář?
• Bylo někdy dítě předtím léčeno antibiotiky? Kolikrát?

Lékař potom může rozhodnout - a často rozhodne správně. Většinou řekne: „To je virus, necháme to být.“ A to je v pořádku.

Co dělat, když je dítě těhotná matka?

Infekční erytém může být nebezpečný pro těhotné ženy, které nebyly dříve infikovány. Virus může ovlivnit plod a vést k těžké anémii u plodu - ale to je velmi vzácné. Pokud je matka těhotná a má kontakt s dítětem, které má infekční erytém, nemusí se bát. Většina dospělých už má proti tomuto viru imunitu. Ale pokud si není jistá, měla by se nechat zkontrolovat na protilátky.

Není třeba dítě izolovat. Jen je vhodné, aby těhotná žena, která neví, jestli má imunitu, se vyhýbala blízkému kontaktu s infikovaným dítětem během prvních dnů nemoci - když ještě nemá výrůstek a není si toho vědoma.

Co dělat, když výrůstek přetrvává?

Je normální, že výrůstek přichází a odchází několik týdnů. Může se objevit po koupeli, po běhu, po slunci, nebo když se dítě zahřeje. To není známka, že nemoc přetrvává nebo že se zhoršuje. Je to jen reakce kůže na teplotu. Neznamená to, že dítě je stále nakažlivé. Neznamená to, že potřebuje antibiotika. Jen ho nechte v klidu, nezakrývejte ho a nevystavujte ho příliš teplu.

Kdy se obrátit na lékaře hned?

Nenechte dítě, které:

• Má horečku nad 39 °C déle než 48 hodin.
• Je zmatené, neodpovídá, nechce se hýbat.
• Má zvýšený dech, zácpu, nebo se modří na rtech.
• Má výrůstku, která se mění na černé nebo modré skvrny, nebo se otevírají rány.
• Má bolesti kloubů, které trvají déle než týden.

Tyto příznaky nejsou typické pro infekční erytém. Mohou znamenat jinou nemoc - například lupus, meningokokovou infekci nebo jinou vážnou chorobu. V těchto případech je nutné okamžitě navštívit lékaře nebo jít do pohotovosti.

Je možné infekční erytém předcházet?

Neexistuje očkování proti parvoviru B19. Ale můžete snížit riziko nákazy stejně jako u každé jiné virové infekce:

• Časté mytí rukou - zvláště po návštěvě školky nebo hřiště.
• Neukládat děti do školky, když mají horečku nebo zimnici - i když ještě nemají výrůstku.
• Vyhnout se blízkému kontaktu s nemocnými osobami.
• Nezakrývat dětské výrůstky - nezakrývejte je šatky, které způsobují přehřátí.

Infekční erytém je jako chlad - není příliš příjemný, ale je zcela normální. A nevyžaduje antibiotika. Pouze pozornost, klid a trochu trpělivosti.